pondělí 16. dubna 2018

Jacobí deka


Konečně dodělaná, i když nakonec úplně jinou technikou, než bylo původně v plánu. Přečíst si můžete ZDE.

neděle 15. dubna 2018

První barvičky z Matyldiny stodoly


Jaro se teprve protahuje a za uchem mu mu raší jen několik kvítků. Tráva vypadá jako jeden den neholená mužská tvář. Řeklo by se, že ještě nebude k nalezení nic, co by mohlo dát trochu barvy. Stačí ale vyjít si po okolí a něco se přece jen najde.
Pokračování v Matyldině stodole.

úterý 13. února 2018

Co nového v Ovečkově?



Fofr, fofr, fofr!
 Zvířátka asi vzhledem k teplému počasí, nebo si to neplánovala a prostě to tak vyšlo, začala rodit už v lednu. Neobešlo se to bez komplikací, asistencí u porodu,  pomoci veterináře, shánění mlíčka pro dokrmování, masírování vemínek léčivými mastmi, krmení beránka lahváčka a dalších komplikací, které vás k hospodářství úplně uvážou. Jsme v polovině, ještě nás čeká bahnění ovcí a porod kozule Sáry. Doufám, že už to proběhne klidněji.

neděle 17. prosince 2017

Jako programátor


Už po několikáté se ke mně dostaly informace, že tkalcovský stav a tkalcovské činnosti spojené s tkaním jsou vlastně předchůdci programování a výpočetní techniky, konkrétně to byl tkalcovský stav, který objevil Joseph Marie Jacquard a který byl ovládaný systémem děrných štítků.

Pokračování v Matyldině stodole...

úterý 21. listopadu 2017

První projekt z nového stavu


Byla to ode mě fakt velká odvaha (nebo nerozvážnost?) natáhnout na stav, který ještě voněl novotou a byl sotva sestaven dohromady, drahou zahraniční osnovu a pustit se do rozměrného díla, které mělo být dárkem k narozeninám. Jsem velký improvizátor a řeším věci za pochodu, problémy až když vyvstanou. Trest mě neminul, zažila jsem horké chvíle, doobjednávala materiál, nastavovala, navazovala, upravovala, ale nakonec jsem to zvládla. Byla to pro mě ta největší škola tkaní, která vydala za spoustu kurzů (ty bych si nakonec musela zaplatit také). Naučila jsem se počítat osnovu odlišným způsobem, který si vyžaduje sekční válec, naučila jsem se zvládnout osnovu sama. Naučila jsem se nové ovládání šlapadly, hlídat každý centimetr práce i sílu přitloukání. Přestaly mě trápit člunky a naopak se staly těmi nejlepšími pomocníky. Už žádné propadávání osnovou, žádné padání na zem. Byly chvíle, kdy jsem se stavu vyhýbala obloukem a raději myslela na něco jiného. Byly chvíle, kdy bych nejraději vzala nůžky a všechno rozstříhala. Ale neudělala jsem to. Takže další velká škola, kterou mi tohle trápení - netrápení přineslo, byla škola trpělivosti a sebeovládání. Stálo to za to. Mám velkou radost a chuť do dalšího tvoření.

Podrobnosti o projektu a další fotky opět u nás v Matyldině stodole.